Krásný den, Birdíci! 🙂 Zjistila jsem, že hodně z vás upřednostňuje kratší články, a tak tu pro vás dnes jeden mám (ale plný fotek)! Na poslední chvíli jsem se dostala na výstavu botiček Manolo Blahnika (i když jsem se domlouvala přes měsíc…) a tak vás jí dnes provedu! :). Do této chvíle jsem se na žádné fotky ostatních účastníků nedívala, protože jsem nechtěla přijít o překvapení, ale s vámi se o to teď ráda podělím, protože možnost vidět je na živo v Praze už mít nebudete…
Botičky, inspirované přírodou.
O životě Manola…
…vám povím jen pár drobností, protože vše ostatní, co by vás zajímalo, si můžete vygooglit. Narodil se španělské mamince a českému tatínkovi, a proto se k nám do Prahy rád vrací. Nejvíce se mi líbilo, že měl již jako malé dítě bujnou fantazii a v přírodě, kde trávil spoustu času, si představoval, jak obléká ještěrky do obalů od bonbónů! 🙂 Inspiraci čerpá naprosto všude… v přírodě, v architektuře, během setkání s různými osobnostmi i během cestování. Každá bota, vytvořená pod jeho jménem, musí závěrečně projít i jeho rukama, vše musí zkontrolovat. Nebojí se používat různé druhy materiálů, jde ovšem o jedny z těch nejluxusnějších a nejdražších, osázet je drahým kamením nebo pravými kožešinami a extravagance mu absolutně není cizí.
The arts of shoes
Výstava byla podle mě krásná (i prostory musea Kampy)! Byla rozdělena podle toho, čím byl Manolo při tvorbě inspirován, ale bohužel mi zážitek kazilo obrovské množství lidí. Některá jeho díla byla úsměvná, absolutně bych si nedokázala představit v nich kamkoli jít, ale Manolo je především umělec a to asi hovoří za vše! Jeho nákresy akvarelem (dva malé jsem si také odnesla s sebou domů) byly pastvou pro oči a mnohdy mi připadaly hezčí, než skutečné provedení.
Nejkrásnější byla část večerních bot, které byly plné briliantů, třpytu, lesku a okázalosti, botičky inspirované přírodou a samozřejmě pak také celá kolekce pro film Marie Antoinetta od režisérky Coppoly (film mám velmi ráda hlavně jeho úžasným provedením – musíte kouknout!).
Botičky z filmu Marie Antoinetta
Doma jsem se poté snažila vybavit si všechny botičky, ale k mému zklamání se mi to moc nedařilo… O to více jsem ráda, že jsem se tentokrát rozhodla tahat se se zrcadlovkou (normálně si vždy užívám samotnou výstavu a téměř nefotím, ruší mě to) a i když bylo trochu náročné fotit s 50mm objektivem v takové tlačenici, výsledné fotky se mi líbí moc! 🙂
(tyto jsou perfektní na svatbu, nemyslíte?)
Botičky večerní
Co si z článku odnést?
Jsem moc ráda, že se výstava někoho tak světově uznávaného dostala i k nám! Na výstavy nijak často nechodím, vždy bedlivě volím, na co se půjdu podívat, protože si chci takto strávený čas opravdu užít a ne celou dobu zívat… Mám na to pak velmi pěkné vzpomínky, doteď si vybavuji např. výstavu minimalistických japonských obrazů ve Valdštejnské jízdárně, Alfonse Muchu a jeho Slovanskou epopej a nebo výstavu panenek Barbie, na které jsem byla jako dítě a dodnes vím, jaká byla! 🙂 Výstava Manola se k těmto hrdě připíše! A vy, moji milí čtenáři, nemusíte mít snad „černé svědomí“, že se na výstavy úplně necítíte. Zkuste jen trochu pohledat a najít to, co by vás opravdu zajímalo! 🙂
(Afrika)
Botičky, inspirované navštívenými zeměmi
různé použití materiálů
Botičky, inspirované architekturou.
Co říkáte na botičky? Byli jste na výstavě?
Pište mi do komentářů, uděláte mi tím velkou radost a pokud se vám článek líbil, nezapomeňte lajkovat moje stránky:
… a já se na vás budu těšit opět u toho dalšího!
S láskou,
vaše Birdie.
Mně botky připomínaly takové 3D obrazy. A vlastně jimi i ve skutečnosti byly. Úžasná výstava.
Karo
http://inkpotstories.com/
Je to zkrátka nádhera! 🙂
Jediný, co mě mrzí, je, že na botky použita kožešina/kůže. Jinak vypadaj opravdu moc krásně, sice bych si snad žádný na nohu nevzala, ale kdo ví, třeba i někdy ano…jako princezna se někdy potřebuje cejtit každá a navíc kdyby nebyly kožený… .)
Silvi
Přesně jak říkáš, jako princezny se někdy musíme cítit a i když také podpadky prakticky nikdy nenosím, hned bych si nějaké vybrala! 🙂
No tak to je boží! Podpatky sice nenosím, ale myslím, že u těhle bych si i dala říct! Jsou jak z pohádek o princeznách!
Přesně Dianko! 🙂 Moje řeč! 🙂 Tak třeba se nám někdy poštěstí… 😀
Tak to pastva pro oči! Já boty miluu, je mi líto, že jsem je pár roku zanedbávala. Taky byli mým koníčkem a dala bych cokoliv abych měla jedny boty na sobě. Moc děkuju, žes mi připoměla mojí zapomenutou zálibu, jinak chválím fotky! Moc se ti povedli a cítila jsem se jak bych byla sama já na výstavě <3 krása! Je super, že sis to užila ale ten dav lidí no….
To je milé, Candy. Jsem moc ráda, že se Ti fotky i botky líbí a také to, že ses cítila, jako bys sama byla na výstavě! 🙂
Skvělý článek, alespoň jsem se mohla mrknout jen tok po očku virtuálně. Botičky jsou boží. Máš krásný blog plní isnpirace ♥ 🙂
Tak to jsem moc ráda, že se Ti článek i blog líbí! 🙂 Zlepšilo mi to den! 🙂